HP6

| Hlavní stránka | Ankety | Statistika | Ke stažení | Přihlášení | Vyhledávání | Dnes je pondělí 20. listopadu 2017 a svátek má Nikola.

+ Rubriky +
mínus Články členů spolku
mínus Fotogalerie
mínus Hraničářský pluk 6
mínus Kontakty
mínus Výstroj, výzbroj, historie
mínus Z historie spolku

Novinky
03.11.2016: Informace
Vážení návštěvníci. Prozatím je provoz webové stránky omezen a stránka slouží jen jako kontaktní portál pro Vás. Současnou aktivitu spolku můžete sledovat na našem Facebookovém profilu. https://www.facebook.com/VHSHP6/

11.08.2015: Obnova webu
V blízké době se na web vrátí výstrojní předpis P-I-1a, na web umístíme také fotografie z letošních akcí. Máme také v plánu odstartovat náborovou kampaň. Podělíme se taktéž o důležité informace týkající se právě reenactingu období první republiky.

29.01.2015: Obnova webu
Web byl upraven, promazán a aktualizován. Nyní je připraven pro publikační činnost členů spolku.



* Hraničářský pluk 6 Červená Voda
Vydáno dne 05. 01. 2012 (4896 přečtení)

Z historie...

Historie vniku hraničářského pluku 6.

Zdroj informací: VAŇOUREK, Martin. Vojáci hraničářského pluku 6 Červená voda vzpomínají. 1 vyd. Mohelnice: Martin Vaňourek, 1998. s. 65. ISBN 80-238-3268-9.



I. Strážní prapor III

Když bylo zahájeno budování stálého opevnění v českém a moravském pohraničí počátkem roku 1936, vznikla nutnost střežit budované objekty. Zpočátku plnily tento úkol malé strážní prapory, vzniklo také i několik samostatných strážních rot. Ty podléhaly některému pěšímu pluku nebo hraničářskému praporu. Když pak začaly vznikat hraničářské pluky, roty či prapory, patřily k těmto jednotkám.

Okamžik vzniku strážního praporu byl určen vývojem a postupem výstavby opevnění, takže tyto strážní jednotky vznikaly postupně od roku 1936 až do zastavení opevňovacích prací na podzim 1938. Jejich složení bylo obdobné jako u pěších praporů. Měly kromě velitelství 4 strážní roty (3 organizované jako pěší, 4.rota kulometná).

Strážní prapor, jehož úkolem bylo střežit opevnění na Králicku, vznikal postupně. 1.srpna 1936 byla založena 1. rota pod vedením kapitána Emanuela Dvořáka. K 16.srpnu tohoto roku již bylo ve stavu vedeno 108 mužů. K této rotě pak 8. listopadu 1936 přibylo velitelství + 2. rota, takže do té doby spadaly pod velení ženijního skupinového velitelství III.
Velitelem praporu byl zpočátku major pěchoty Jan Prágr, ale od 3. února 1937 převzal velení major pěchoty Josef Tomečka. Dne 4. května 1937 pak v Mladkově vznikla 3. rota a 6. srpna 1937 v Českých Petrovicích 4. rota.

Když se rozběhla výstavba stálých opevnění, první strážní rota měla úsek od kóty Steinberg 785 východně od Králík, kde bylo první staveniště pro budoucí objekt K – S 2 Na Kótě, až po staveniště dělostřelecké tvrze Berghöhe (tvrz Hůrka) včetně, druhá strážní rota měla úsek od staveniště srubu K – S 14 U Cihelny až po srub na úpatí kopce Bouda K – S 20 Na Pupku, 3. strážní rota přebrala úsek se staveništěm dělostřelecké tvrze Bouda až po srub K – S 38 U Křížku a 4. strážní rota měla úsek začínající opět další dělostřeleckou tvrzí Adam a dále objekty v prostoru Českých Petrovic.

Vlastní strážní prapor III zanikl 15. ledna 1938 tak, že první a druhá rota byla včleněna do nového hraničářského pluku 6 Červená Voda a třetí a čtvrtá rota do hraničářského pluku 19 Kyšperk a jeho příslušníci se tak stali posádkami těžkého opevnění v již zmíněném prostoru. Ze strážního praporu III byl zřízen u HrP 6 čtvrtý prapor pluku s 12.,13. a 14. rotou a zároveň 11. rota budoucího III. praporu.


II. Hraničářský pluk 6


Hraničářský pluk 6 vznikl 1. ledna 1938, jeho vznik byl reakcí na již dokončované opevňovací práce vtomto úseku a s prvními již dobudovanými objekty, které začínaly být postupně i vybavovány vnitřním vybavením, elektro a vodo inastalací. Vznikla zde nutnost, obsadit tyto objekty jejich posádkami.
Proto byl zrušen 15.ledna 1938 strážní prapor III a jeho povinnosti tímto převzal IV. prapor nově vzniklého hraničářského pluku 6. Vojáci pluku byli ubytováni v Králikách ve staré Waltrově textilní továrně (zde sídlilo i ŽSV III, posádkové velitelství Králíky, od května zvláštní útvar "Bg" a od září rovněž strážní prapor L). Mezitím pokročila stavba nových kasáren v Červené vodě, kam se v průběhu srpna 1938 pluk přestěhoval (konkrétně velitelství pluku, které do té doby sídlilo v Šumperku, a pomocná rota). Druhého září se zde přestěhoval i IV. prapor pluku, následovaný 6. září V. praporem, který vznikl ze zlváštního útvaru pro tvrz Hůrka (zvl. útvar "Bg"), jehož vznik je datován k 10. květnu 1938. Výstavba pluku nebyla do září 1938 dokončena, II. prapor měl vzniknout ze strážního praporu č. VII, který byl zřízen 15. září 1937 ve Starém Městě pod Sněžníkem a byl původně podřízen pěšímu pluku č. 13 (výměnou za jeden polní prapor 13. pěšího pluku).
Od 1.ledna 1938 přešel do podřízenosti hraničářskému pluku č. 6. Pro I. prapor byl předurčen strážní prapor LI, který byl postaven 15. září 1938. Byl podřízen hraničářskému pluku č.6 a sídlil se svými čtyřmi strážními rotami v Kolštejně.
III. prapor harničářského pluku měl vzniknout ze strážního praporu L, který byl zřízen 15. září 1938 a stejně jako strážní prapor č.VII i on byl přímo podřízen hraničářskému pluku č. 6. Měl tři strážní roty a 11. rotu, která byla zřízena již 15. ledna 1938. Sídlil v Králíkách, budoucím sídlem III. praporu měla být Malá Morava.
Mírový počet mužstva měl u pluku činit 2211 mužů. Válečný počet měl být tvořen 536 poddůstojníky a 1607 muži. Velitelem Hraničářekého Pluku 6 byl plk. pěchoty Bohumil Borecký.

Vojáci hraničářského pluku 6 Červená Voda byli především osádkami těžkých objektů nebo měli za úkol strážní službu na hranicích. Do působnosti pluku spadala mimo jiné i dělostřelecká tvrz Berghöhe. Pluk měl také k dispozici jednu pomocnou rotu, kterou netvořili posádky objektů, nýbrž vojáci, kteří zajišťovali pomocné služby a zásobování. Rota se skládala z družstva kuchařů, ševců, sedlářů, a dalších profesí, které zajišťovaly hospodářské služby pluku.

Osádky jednotlivých objektů měli nastarosti i strážní službu kolem objektů a vypomáhaly rovněž s výstavbou překážek. Příslušníci hraničářského pluku byli cvičeni jako jiní vojáci československé armády, ale po obsolvování standardního výcviku následoval pro některé vojáky povinný kurs obsluhy pevnostních zbraní, určený speciálně pro hraničáře, kteří se měli stát obsluhami TO. K tomuto účelu byly v Žárovicích u Plumlova postaveny cvičné objekty. Vnich byli vojáci cvičeni na TK vz.37 a 4,7 cm pevnostní kanón vz.36. Toto cvičiště bylo pro většinu vojáků jediné místo, kde si vojáci mohli vyzkoušet ostré střelby z těchto zbraní, neboť v pohraničí to totiž možné nebylo. To ovšem neznamená, že vojáci hraničářského pluku s těmito zbraněmi u pluku necvičili, ba právě naopak, povinností každého vojáka, který tvořil obsluhu těchto zbraní, bylo perfektně ovládat a znát svoji zbraň.

Úsek působnosti hraničářského pluku č. 6, který nás nejvíce zajímá je úsek Červený Potok - Králíky. Tento úsek měl krycí jméno "KREMŽE", k 30. září byl označen tento úsek jako "ŠILPERK". Byl v podřízenosti velitelství pluku, které mělo k dispozici kromě vlastních IV., V. praporu a strážního praporu L, podřízeny také dva prapory pěšího pluku 13 a velitelství dělostřeleckého pluku 133 s jedním oddílem a také SOS Králíky. Právě prapory pěšího pluku 13 se svými „záložáky“ obsazovaly objekty LO. To znamená, že vojáci hraničářského pluku 6 sice měli na starosti tento úsek hraniční oblasti ke střežení, ale zajišťovali v tomto úseku hlavně osádky TO a střežení hranic. LO byly v podřízenosti praporů pěšího pluku 13, s nímž hraničáři měli společný pouze prostor (ve kterém se však setniny nalézaly zcela odděleně).
(Ač tedy náš klub navazuje na tradice HrP 6 a název tohoto pluku máme i v názvu našeho občanského sdružení, provádíme přitom rekonstrukci objektu LO v této oblasti, ikdyž, jak by někdo mohl namítat, měli bychom vystupovat jako vojáci pěšího pluku 13. Pod hlavičkou HrP 6 vystupujeme proto, že jsme si vybrali právě tento pluk a zmiňované práce na objektu LO jsou jednou z mnoha zájmových činností našeho sdružení. Rekonstruovaný objekt LO dislokovaný právě v této oblasti byl vybrán záměrně. Prosíme nespojujte naše aktivity na objektu LO s ostatními činnostmi našeho sdružení a s naším vystupovaním na veřejnosti právě pod hlavičkou HrP 6.)

Po Mnichovu byl celý hraničářský pluk 6 stažen do vnitrozemí (konkrétně 7. října 1938), novým sídlem hraničářského pluku 6 se staly Konice. 30. listopadu 1938 byl pluk fakticky zrušen, ovšem jeho skutečná likvidace pokračovala i v roce 1939. Vojáci pluku pocházející ze zabraných území byli z armády propuštěni, ty ostatní čekalo buďto návrat ke svým původním útvarům, nebo přidělení na Podkarpatskou Rus (či k jiným útvarům), kde prováděli až do března 1939 strážní službu na hranicích. Se zánikem československé republiky skončila i tato služba a proto se tito vojáci snažili dostat domů, přes samostatný Slovenský stát to však nebylo možné, takže je čekala cesta přes Jugoslávii a Rakousko zpět do nově vzniklého protektorátu Čechy a Morava. Mnozí z těchto mužů se podíleli za války aktivně na vnitřním odboji, nebo byli příslušníky zahraničních československých jednotek, bojujících společně se spojenci za novou svobodu. Na druhou stranu velká část vojáků z tohoto pluku působila za okupace u útvarů na Slovensku, či v v nově vzniklém Protektorátu, nebo přímo kolaborovala s Němci a tak v průběhu války bojovali na straně Německa a paradoxně tak nakonec byli spojenci těch, proti kterým dříve strážili hranice ČSR.


III. Důležitá data o Hraničářském pluku 6


Zřizovací výnos MNO č.j. 39.390/Taj. hl. št. ROP 1937
útvar byl zřízen: 1. ledna 1938
útvar byl zrušen: 30. listopadu 1938


Velitelství pluku:
velitel pluku: plk. pěch. Bohumil Borecký
zástupce velitele pluku: pplk. pěch. Matěj Hubený
I. pobočník velitele pluku: škpt. pěch. Emanuel Zapletal
II. pobočník velitele pluku: npor. pěch. Bedřich Šachl
pobočník zástupce velitele pluku: škpt. děl. Oldřich Kryštov
zpravodajský důstojník: npor. pěch. Ignác Schrott
chemický důstojník: kpt. děl. Bohumil Kušička
ženijní důstojník: mjr. žen. Vilém Kurz
telegrafní důstojník: škpt. tel. Jaroslav Suk
šéflékař pluku: npor. zdrav. Mudr. Vítězlav Posejpal
šéfveterinář: ppor. vet. prez. sl. František Doležel


Hospodářská správa:
hospodář: kpt. hosp. Vilém Čemerka
likvidátor: por. hosp. Václav Nejman
proviantní důstojník: npor Zdeněk Hrdlička
správce materiálu: por. prov. Karel Chrt


Technická správa:
předseda: plk. děl. Matěj Hubený
důst. tech. zbroj. a hospodář: por. tech. zbroj.: Miloš Štulpa
důst. žen. zbroj.: František Krček


Pomocná rota:
velitel roty: škpt. pěch. Vladislav Šula
velitel telegrafní čety: rtm. tel. Josef Pánek


Náhradní rota:
velitel roty: mjr. pěch. Jan Kodýlek
mobilizační důstojník: por. pěch. Karel Černý


Strážní prapor LI - Kolštejn, budoucí I/6:
Prapor zřízen 15. září 1938,
měl obsadit objekty Stm - S 38 až 66, tj. 24 srubů.
Poznámka: do 23.9.1938 nebylo 22 objektů vybetonováno.

velitel praporu: mjr. pěch. Adolf Šlégr
pobočník velitele praporu: por. pěch. František Téra

1/LI strážní rota - Kolštejn
velitel roty: kpt. pěch. Antonín Daneček

2/LI strážní rota - Kolštejn
velitel roty: npor. pěch. Vladimír Ševčík

3/LI strážní rota - Kolštejn
velitel roty: npor. pěch. Vojtěch Martínek

4/LI strážní rota - Kolštejn
velitel roty: škpt. pěch. Ladislav Bayer


Strážní prapor XII - Staré Město pod Sněžníkem, budoucí II/6:
Prapor zřízen 15. září 1937,
měl obsadit objekty StM - S 14 až 37, tj. 25 srubů.
Poznámka: do 23.9.1938 nebylo 19 objektů vybetonováno.

velitel praporu: pplk. pěch. František Čermák
pobočník velitele praporu: por. pěch. Bohuslav Rezek

1/XII strážní rota - Staré Město pod Sněžníkem
velitel roty: škpt. pěch. František Šalanský

2/XII strážní rota - Kolštejn
velitel roty: npor. pěch. Václav Bayer

3/XII strážní rota - Kolštejn
velitel roty: npor. pěch. Robert Amcha

4/XII Strážní rota - Chrastice
velitel roty: kpt. pěch. Karel Böhm


Strážní prapor L - Králíky, budoucí III/6 Malá Morava
Prapor zřízen 15. září 1938,
měl obsadit objekty StM - S 1 až 13a, K - S 1 až 7, tj. 21 srubů.
Poznámka: do 23.9.1938 nebylo vybetonováno 15 objektů, do praporu byla dnem jeho vzniku začleněna 11/6. hraničářská rota, postavená v Králíkách 1.ledna 1938.

velitel praporu: mjr. pěch. Josef Tlach
pobočník velitele praporu: por. pěch. Jaroslav Motl
Poznámka: do vzniku 10. hraničářské roty provizorně obsahovala 11. hraničářská rota objekt K - S 2.

11/6 hraničářská rota - Králíky, objekty K - S 3 až 7
velitel roty: škpt. pěch. Emanuel Dvořák

2/L strážní rota - Králíky
velitel roty: škpt. pěch. František Ecker

3/L strážní rota - Králíky
velitel roty: npor. pěch. Adolf Prášil

4/L strážní rota - Králíky
velitel roty: por. pěch. Ladislav Janoušek


IV. prapor hraničářského pluku 6 - Červená Voda
Prapor zřízen 1.ledna 1938,
obsazoval objekty K - S 8 až 9, 14 až 20, tj. 9 srubů.

velitel praporu: mjr. pěch. František Novotný
pobočník velitele praporu: por. pěch. Vratislav Bílek
proviantní důstojník: npor. prov. Jan Frolík
velitel ženijní čety: por. žen. Jan Krutina
velitel telegrafní čety: por. tel. Jaroslav Prachař

12/6 hraničářská rota - Červená Voda, objekty K - S 8, 9 a 14
velitel roty škpt. Leopold Medek

13/6 hraničářská rota - Červená Voda, objekty K - S 15 až 17
velitel roty: npor. pěch. Karel Šourek

14/6 hraničářská rota - Červená Voda, objekty K - S 18 až 20
velitel roty: npor. pěch. Josef Strnad


V. prapor hraničářského pluku 6 - tvrz Hůrka
Prapor zřízen 10. května 1938,
obsazoval objekty K - Bg - S 10 až 13, tj. 6 srubů.
Poznámka: útvar byl v Králíkách postaven pod názvem zvláštní útvar "Bg", dnem 1.července 1938 byl přejmenován na V/6 prapor.

velitel tvrze: pplk. pěch. Ervín Maršák
velitel osádky: por. pěch. Josef Peška
velitel osádky: por. pěch. Petr Rott
velitel baterie K - S 11: škpt. pěch. Bohumil Plánský
I. důstojník baterie K - S 11: por. děl. Vratislav Knížek
pozorovatel: por. děl. Jan Ploner


Velitelé objektů těžkého opevnění hraničářského pluku 6 k 30.9.1938

11. hraničářská rota
K - S 2 NA KÓTĚ: por. pěch. Antonín Hošek
K - S 3 U LESA: četař délesloužící - jméno nezjištěno
K - S 4 U CESTY: četař délesloužící - jméno nezjištěno
K - S 5 U POTOKA: por. pěch. František Čech
K - S 6 U KAPLIČKY: por. pěch. Josef Hrkal
K - S 7 U VESNICE: por. František Barvík, do července 1938 por. pěch. Slavík

12. hraničářská rota
K - S 8 U NÁDRAŽÍ: ppor. pěch. Jindřich Šácha
K - S 9 MEZI LESÍKY: por. pěch. Josef Mařík
K - S 14 U CIHELNY: por. pěch. František Novák do 15. září 1938, od 15. září 1938 por. pěch. Karel Kocián

13. hraničářská rota
K - S 15 U LÍPY: por. pěch. Adolf Adámek
K - S 16 U DRÁHY: por. pěch. Metoděj Paštěka
K - S 17 U TOVÁRNY: ppor. pěch. Rudolf Abrahám

14. hraničářská rota
K - S 18 U KOSTELA: por. pěch. Robert Prát
K - S 19 POD LESEM: por. pěch. Karel Heller
K - S 20 NA PUPKU: por. pěch. František Hladký

Dělostřelecká tvrz Berghöhe - V. prapor
K - S 10 U BOŽÍ MUKY: por. pěch. Petr Rott
K - S 11 NA SVAHU: por. děl. Vratislav Knížek
K - S 12 NA KÓTĚ: nebyl určen
K - S 12a U RYBNÍČKA: četař délesloužící - jméno nezjištěno
K - S 12b UTRŽENÝ: četař aspirant - jméno nezjištěno
K - S 13 U LOMU: por. pěch. Josef Peška



Zdroj informací: VAŇOUREK, Martin. Vojáci hraničářského pluku 6 Červená voda vzpomínají. 1 vyd. Mohelnice: Martin Vaňourek, 1998. s. 65. ISBN 80-238-3268-9.


( Celý příspěvek | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: starší verze webu hp6.cz )


Kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

Anketa
Jak vnímáte úroveň reenactingu v ČR?

Na velmi vysoké úrovni.
1525 (1525 hl.)
Na vysoké úrovni, ale je co zlepšovat.
1246 (1246 hl.)
Srovnatelná s okolními státy.
1176 (1176 hl.)
Není to dobré a nikdy nebylo.
1215 (1215 hl.)
Je to hodně špatné až směšné.
1315 (1315 hl.)
Je to jen hraní si na vojáčky.
1231 (1231 hl.)
Je mi to fuk.
793 (793 hl.)

Celkem hlasovalo: 8501



© 2008 - HP6 - "Hraničářský pluk 6" - Historicko-vojenský klub
Tato prezentace byla vytvořena prostřednictvím redakčního systému phpRS
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768 bodů.